Make your own free website on Tripod.com

Slovníček pojmů

Bude brzy rozšířen o další pojmy !!!

 A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

heslo

popis

akant

bodlákovitá rostlina, stylizovaná zejména v barokní ornamentice

alianční znak

sdružené znaky, většinou manželů, někdy i spoluzakladatelů stavby

arboretum

stromová zahrada, shromažďující vzácnější druhy dřevin, dovážené téměř z celého světa

archivolta

plastické olemování oblouků arkády, podloubí aj.

arkáda

na pilíře či sloupy zaklenuté oblouky, které tvoří krytý, ale otevřený ochoz či chodbu

arkýř

výstupek osazený na vnějším líci stavby na konzolách, krakorcích či noze; tvoří součást obytného prostoru, často užit i jako presbyterium kaple nebo prevét

atika

nízká zeď nad hlavní římsou, kryjící pohled na střechu

atlanti

obří mužské plastiky nesoucí balkón, nebo jiný architektonický prvek

balustráda

zábradlí z baluster, architektonicky ztvárněných kuželek

barbakán

článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění, zajišťující bránu, většinou oblá či polygonální stavba, samostatná či spojená krčkem s bránou; barbakán, předsunutý před vlastní bránu, ji kryje před dělostřelbou

bastion

sypaná zemní, většinou obezděná velká polygonální dělostřelecká bašta novověkých opevnění, někdy obsahující kasematy

bašta

zpevňující článek středověkých fortifikací, vystupující z linie hlavní hradby nebo parkánové zdi a umožňující flankování; bašta na rozdíl od věže dosahuje buď té výšky jako přilehlé hradební úseky s nimiž komunikačně souvisí, nebo je jen trochu převyšuje

bateriová věž

článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění. Bateriová věž se silnými zdmi značně převyšuje přilehlé kurtiny a umožňuje velkou koncentraci děl

bergfrit

útočištná, převážně okrouhlá věž, bývá přístupná s prvního patra po snadno odstranitelném můstku či schodišti, v případě potřeby mohla být chráněna jako samostatná pevnost; v dobách míru nesloužila obytným účelům, její temné, pouze otvorem ve stropě přístupné přízemí mohlo sloužit jako vězení (hladomorna)

berma

prostor mezi hradbou a hranou příkopu slovanských hradisek

bolwerk

velká zemní pozdně gotická dělostřelecká bašta, v podstatě obezděná plošina, umožňující soustředění většího počtu děl

bosáž

zdivo s plasticky zdůrazněnými čely jednotlivých kvádrů nebo jejich napodobenina v omítce

bosované zdivo

zdivo zbudované z velkých kvádrů, jejichž čelní stěna s výjimkou úzké lemující stezky zůstává hrubá, neopracovaná

bradlo

terénní útvar, úzký delší skalnatý hřeben

břit

ostrá hrana, kterou jsou opatřeny různé články opevnění ve směru očekávaného útoku

cimbuří

ozubené ukončení parapetních zídek ochozů, tvořené zuby (stínkami) a výhledy (prolukami) mezi nimi; stínky se převážně od XIV. století rozšiřují a bývají opatřeny střílnou, v pozdní gotice se proluky většinou zazdívají a v zazdívce je opět ponechána pouze štěrbinová střílna, později i jako ozdoba

černá kuchyně

kuchyňská prostora s otevřeným ohništěm, pecemi apod., nahoru se postupně zužující a ukončená komínem

čestný dvůr (fr. cour d´honneur)

nástupní prostor před zámkem, ze tří stran obklopený podkovovitou dispozicí zámku a případně osově ztvárněnými dalšími budovami

diplomatika

(z lat. diploma=listina) - věda zabývající se studiem písemností úřední provenience, které hodnotí po stránce vnitřní i vnější jako produkty určitého právního, sociálního a kulturního prostředí v souvislosti s dějinami institucí, jež je produkují.

dispozice

zde: charakteristické rozmístění a vzájemná souvislost jednotlivých částí a prostor stavby

donjon

obytná věž, nejčastěji čtverhranná; její rozsáhlé vnitřní prostory většinou osvětlují okna se sedátky ve výklencích

emporový kostel

kostel opatřený emporou, čili panskou tribunou

epigrafika

(z řec. epigrafé=nápis) - věda o nápisech, jimiž se rozumějí všechny texty, které byly ryty, tesány, odlévány, řezány, modelovány, páleny, či přímo malovány na nejrůznějších archeologických či jiných nepaleografických látkách. Její pomocnou funkcí je správně interpretovat a zařadit texty nápisové povahy, aby mohly být použity jako spolehlivý historický pramen. Jako samostatný obor se heraldika sleduje autonomní vývoj jednotlivých typů nápisů v jejich nejširších politických souvislostech se zřetelm na obsah i formu.

fabion

zaoblený přechod mezi stropem a střechou

feston

malovaná, kamenná nebo ve štuku provedená ozdoba ve formě zavěšeného polověnce z listů, květů a ovoce

fiála

ozdobný prvek gotických staveb ve tvaru vysokého štíhlého jehlanu, bohatě plasticky zdobený

flankování

boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků (flankovací věží, bašt); flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, tj. takový, který obránci hradby, pokud by se neměli vyklonit, nemohou zasáhnout

fortifikace

opevnění

freska

technika malby, vpité do zvlášť připravené vrchní omítky

fronton

nadokenní štítově vyvinutá římsa

genealogie

(z lat. genus=rod, řec. lógos=slovo) - věda pojednávající v nejširším významu pojednává o charakteru vztahu dvou navzájem souvisejících jevů či faktů, v nejužším smyslu pak o vztahu mezi lidskými jedinci, vyplývajícím z jejich společného rodového původu.

gloriet

drobný, velmi často kruhový nebo polygonální sloupový pavilón nebo chrámek

groteska

jemný rozvilinový ornament, často i s motivy zvířecími, architektonickými apod., v orámované ploše stěny

grotta

umělá jeskyně v parku nebo přízemí zámku, někdy i s výzdobou umělými krápníky, mušlemi, barevným štukem, kousky skla apod.

heraldika

(původně ze staroněmeckého hariowald=znalec symboliky pohanských božstev) - věda zabývající se studiem erbů - znaků, jejich vznikem, užíváním a vývojem.

hlízová věž

věž zbudovaná z bosovaného zdiva

hrázděné zdivo

způsob zdění, při němž je nosná konstrukce tvořena dřevěnou trámovou kostrou, jejíž jednotlivá pole jsou pak vyplněna kamennou, cihlovou či jinou vyzdívkou

chiaroscuro

nástěnná malba, napodobující stínování, zpravidla v šedých a hnědých tónech

chronologie

(z řec. chrónos=čas, lógos=slovo) - věda o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu užívaných. Matematická (astronomická) chronologie využívá poznatků astronomie a příbuzných věd a stanoví na jejich základě objektivní jednotky sloužící k měření času. Chronologie historická (technická) sleduje, jakým způsobem byl dělen a měřen čas u jednotlivých národů, resp. V kulturních okruzích v průběhu jejich vývoje.

kapitula

společenství kněží při hlavním kostele

kartuše

různě utvářená plocha s letopočtem nebo nápisem, znakem apod. v bohatě provedením ornamentálním rámci

kastel

pravidelný, nejčastěji čtvercový či obdélný vícevěžový hrad

kazetování

členění stěn, kleneb nebo nejčastěji stropů kazetami - vpadlinami různých tvarů

klenák

klínovitý článek klenebního oblouku, často jen vyznačený v omítce nebo sgrafitu

klenba

architektonický útvar uzavírající prostor shora a nesoucí sám sebe (valená, valená s lunetou, klášterní, křížová, necková, zrcadlová, placková, segmentová)

kodikologie

(z lat. codex=několik spojených dřevěných voskových destiček, řec. lógos=slovo) - věda studující rukopisy neúředního, tj. literárního charakteru. Klade důraz na zjištění jejich vnitřních i vnějších vlastností. Jejími základními otázkami je, proč a jak rukopis vznikl.

komenda

sídlo rytířského řádu, mnohdy charakteru hradu

koncha

poloviční kopule

koncha

závěr románských kostelů, nejčastěji polookrouhlý, zaklenutý poloviční kopulí - konchou

konzola

konstrukce vystupující z plochy stěny a nesoucí další stavební prvek (římsu, klenební žebra) a mající směrem nahoru postupně stále více vystupující tvar z líce zdiva; velkým konzolám se říká krakorce

koridor

součást pozdně gotických opevňovací systémů, zvláštní opevnění přístupové cesty, většinou vybíhající před hrad

krakorec

viz konzola

kurtina

hradba mezi dvěma flankovacími věžemi, baštami, rondely nebo bastiony

latrán

opevněné podhradí osídlené podél boční cesty

lizéna

plochý, před líc stěny mírně vystupující svislý pás bez hlavice a patky

loggie (lodžie)

krytá sloupová prostora otevřená arkádou či arkádami, v trojosé podobě tvoří často salu terrenu

lucerna

zpravidla polygonální nástavec kopule s okny pro její osvětlení, užívaný také jako část cibulovitých střech věží, již bez původní funkce

luneta

klenební výseč, vzniklá pronikem valené klenby s klenbou další, o větší výšce a rozponu

maskaron

architektonický prvek (konzola, hlavní klenák) v podobě stylizované lidské tváře

metrologie

(historická) - věda zabývající se shromažďováním informací o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách v minulosti. Jejím úkolem pak je tyto shromážděné informace uspořádat do soustavy, vyložit, vzájemným srovnáním zhodnotit a převést na moderní jednotky metrické soustavy.

nárožní armatura

zpevnění nároží staveb velkými tesanými kvádry; pokud se jedná o bosované kvádry, hovoříme o bosáži

numizmatika

(z lat. nummus=peníz) - věda, jejímž předmětem a hlavním pramenem jsou platební prostředky. Cílem numizmatiky je zkoumání funkce těchto platebních prostředků v procesu společenských změn od nejdávnější minulosti po současnost.

opus spicatum

vazba klasová; způsob zdění, při němž jsou jednotlivé vrstvy lomového kamene ukládány šikmo vstřícně tak, že připomínají klasy

opyš

klesající zadní strana ostrožny

oranžerie

původně terasovitá část zahrady s jižními dřevinami; přeneseně vytápěný objekt, kam se tyto dřeviny na zimu přemisťují

ostění

nejčastěji kamenné orámování okenního nebo dveřního otvoru

ostrožna

jazykovitý terénní útvar, na bocích a v zadní části zvané opyš ohraničený klesajícími stráněmi

paleografie

(z řec. palailos=starý, grafein=psát) - věda zabývající se starými písmy. Usiluje o správné čtení, místní a chronologické zařazení písemných památek. Pro bádání o středověku je nejdůležitější paleografie latinská, ale pro studium českých národních dějin mají význam také paleografie řecká, slovanská, osmanská a hebrejská.

palisáda

dřevěné opevnění tvořené hustě vedle sebe zaraženými kůly, nahoře zašpičatělými; pokud jsou kůly řidší a vypleteny proutím, mluvíme o polském plotu; oba typy se stavěly na koruně valů před příkopy, znesnadňovaly útočníkům rychlejší postup a během přelézání byli útočníci snadnějším terčem

parkán

zesilující prvek gotických opevnění mezi hlavní a nižší, tzv. parkánovou hradbou, většinou upravený navezením zeminy; parkán umožňoval nasazení dvou řad střelců nad sebou a kromě toho zmenšuje možnost proražení celého hradebního okruhu; zajišťoval také plynulý přesun obránců po celém obvodu opevnění

pas

podpěrný oblouk

pilastr

plochý, před líc zdiva mírně vystupující svislý pás s hlavicí a patkou

plášť

hradba obíhající další stavbu, nejčastěji věž

plášťová hradba

vysoká silná hradba za níž jsou po celém obvodu hradu skryty jeho stavby

plenta

zídka zbudovaná nejčastěji bez použití malty, která obezdívá čela valových opevnění či stěny

podsebití

obranný, nejčastěji dřevěný či hrázděný prvek ve formě chodby či polopatra, ukončující hradby či budovy; podsebití je na konzolách vyloženo před líc stavby, kterou má bránit, takže obránci odsud otvory v podlaze mohou "bít pod sebe" do mrtvého, jinak nezasažitelného prostoru při patě stavby

polygonální

víceboký

portál

architektonicky nebo výtvarnými prvky zdobené orámování dveřního otvoru nebo brány

presbyterium, presbytář

závěr kostela či kaple s oltářem

prevét

nejpokročilejší forma středověkého záchodu, nejčastěji ve formě malého arkýře, opatřeného kamennou sedačkou s otvorem, nebo podobně vybaveného výklenku ve zdi; v obou případech padaly fekálie přímo k patě stavby

předbraní

zvláštní opevnění předložené před bránu

předhradí

samostatná opevněná část šlechtického hradu, která obsahuje především hospodářské objekty

předpolí

prostor v nejbližším okolí hradu

přihrádek

širší parkán

přípora

nosná konstrukce klenebního systému, která sbíhá od klenebních žeber až k podlaze

purkrabí

správce hradu

purkrabství

samostatná budova u velkých, převážně královských hradů, sloužící jako sídlo správce hradu (purkrabího). od 2. poloviny XV. století nazývaného též hejtman

rizalit

část budovy, vystupující maximálně na hloubku jedné osy po celé šířce z líce průčelí

rokaj

nesymetrický, často silně prokrajovaný ornament, odvozený z mušle

rondel

okrouhlá stavba; u pozdně gotických a renesančních opevnění mohutná, převážně zemní dělostřelecká bašta, umísťovaná v nároží

roubená konstrukce

stěny z trámů vodorovně na sebe kladených a spojených na nároží

rozeta

kruhové okno

rustika

kvádrování nebo pásování stěn rýhami nebo spárami

sakristie

místnost ve východní části kostela, sloužící k uložení bohoslužebných předmětů

sala terrena

samostatná stavba nebo síň v přízemí zámku, otevřená zpravidla arkádami do parku, užívaná zejména při zahradních slavnostech

sanktuárium

architektonicky pojednaná schránka na oltářní svátosti v presbytáři kostela či kaple

sedile

výklenkové okno s lavičkou k sezení

sedlový portálek

obdélný rám nad vchodem, s výplněmi horních koutů zpravidla ve formě konzolek

sfragistika

(z řec. sfragís=pečeť) - vědecká disciplína rozpracovávající otázky spojené s funkcí pečetí. Je pramenným východiskem například pro heraldiku, genealogii a numizmatiku. Také se pro ní používá termín sigilografie (z lat. sigillum=pečeť).

sgrafito

technika nástěnné výzdoby, jejíž kresba je vytvořena proškrabáním svrchní omítky na hrubší podklad, někdy šedě, černě i červeně přibarvený

stěžejkový most

typ padacího mostu, zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák (stěžejek), které zapadají do dlouhých úzkých štěrbin

střecha

ukončovací část stavby, skládá se z krovu a krytiny (sedlová, polovalbová, pultová, dlátková, kuželová, valbová, cibulovitá, mansardová, jehlancová

suprafenestra, supraporta

dekorativní výzdoba nad oknem, dveřmi

šambrána

profilované štukové orámování oken a dveří

šíjový příkop

příkop přehrazující před čelem hradu ostrožnu

špaleta

boční stěna okenního nebo dveřního otvoru

štítová zeď

vysoká patrová protáhlá dělostřelecká bašta s oblým čelem pozdně gotických a renesančních opevnění

štuk

jemná maltová hmota na svrchní vrstvy omítky; přeneseně i plastická výzdoba z této malty (štukatura)

táflování

obkládání stěn nebo stropů dřevěnými deskami

tympanon

vnitřní plocha štítu či horní části portálu, ohraničená nadpražím; může být prázdný nebo bohatě plasticky zdoben

typy hradu - podunajský

Stavba se dvěma hranolovými věžemi, mezi nimiž se nacházel palác (XIII. století)

věžice

polookrouhlý, polygonální či čtverhranný zesilující prvek, předstupující před jeho vnější líc; ne rozdíl od věže bývá bez vnitřního prostoru a hradbu či stavbu, kterou má zpevnit, nepřevyšuje

vitráž

zasklení oken různobarevnými skly spojovanými olověnými pásky

voluta

závitnice, spirálovitý závit

výseč

klenební útvar, nepřesně viz též luneta

zboží

souhrn vsi, lesů, mlýnů atp., které příslušely k hradu

zemnice

jednopodlažní stavba obytného i provozního charakteru, zahloubená do terénu

zrcadlo

různě tvarovaná plocha na stropě, vpadlá nebo ohraničená štukovou lištou či páskem

Get a free 5MB homepage at XOOM

 Co je rychlejší než pošta? Pěší kurýr! Abyste nemuseli moc daleko, je tu e-mail: roman_ickx@hotmail.com