HRADY

Helfštejn

Původně nevelký hrad, pravděpodobně bergfritového typu, vybudovaný na oválném půdoryse (v jižní části brána a válcová věž, v severní části palác), založil po roce 1278 loupeživý rytíř Friduš z Linav na území, které náleželo pánům z Drahotuš. Tento hrad zaujímal prostor dnešního 4. nádvoří. Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let XIII. století (snad 1286, ale údaje nejsou příliš hodnověrné) a později jej postoupil pánům z Kravař, což je již doloženo. Za nich byl nejprve kolem původního hradu vybudován nový parkán, později jižně od původní stavby menší předhradí (dnešní 3. nádvoří) a vytesán dnešní 3. hradní příkop chránící nové předhradí. Na hradě postavena první hradní kaple, jejíž zbytky jsou dosud patrné. Roku 1312 pravděpodobně dobyt králem Janem Lucemburským a 1421 obsazen císařem Zikmundem, ale od roku 1422 do 1434 se hrad stal důležitou oporou husitství na Moravě. V roce 1434 patrně postavena polygonální "husitská" bašta. Po roce 1434 se hradu zástavou zmocnil loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Kravařům náležel hrad do roku 1447, pak následovali páni ze Sovince, Kostkové z Postupic, za nichž byl hrad roku 1468 těžce ale neúspěšně obléhán Matyášem Korvínem. Od roku 1474 patřil hrad Pernštejnům. Za prvního Pernštejna Viléma na přelomu XV. a XVI. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu. V roce 1480 (nápis na druhé hradní bráně) byl rozšířen palác ve vnitřním hradě, zesíleno původní opevnění, vybudovány nové brány a příkopy, jihozápadní opevnění včetně štítové zdi (80 m dlouhé, 12 m vysoké a 7-9 m silné) a hospodářské budovy i okrouhlé bašty na dnešním 2. nádvoří. Pernštejnům náležel hrad do roku 1554. Pak následovali páni z Ludanic, za nichž se opět hrad opevňoval baštami, zdmi a valy, a od roku 1580 Petr Vok z Rožmberka, který hrad nejprve opravoval a poté v roce 1592 prodal Bruntálským z Vrbna. Ti vybudovali v místech původního hradu rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác, jehož stavbou porušili původní dispozici hradního jádra. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby přestal být panským sídlem a sloužil jen jako vojenská základna. Byl obléhán neúspěšně Dány (1626 protestantským vůdcem Coloradem Mansfeldem) a Švédy (1643 generálem Torstensonem a opět v roce 1645), po skončení třicetileté války v roce 1656 jeho opevnění zčásti demolováno, ale již v 60. a 80. letech XVII. století, v době nebezpečí tureckého vpádu, opět obnoveno, jihozápadně od vstupu zřízeno barokní opevnění, naposledy upraveno po roce 1740 (1746) za válek s Pruskem. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn a koncem XVIII. století z hradu odvezen všechen cennější materiál, v roce 1817 střelbou zbourána větší část Trubačské (Obří) věže. V polovině XIX. století byla na hradě zřízena restaurace, v roce 1863 za Hatzfeldů-Weissweilerů hradní zřícenina prvně opravena, potom v roce 1911 za Althanů. Roku 1945 přešel hrad do majetku státu a roku 1954 zahájena rekonstrukce. Od roku 1978 rozsáhlý archeologický průzkum. Na rekonstrukci se podílelo hnutí Brontosaurus. Na hradě byla opravena 1. a 2. brána, přilehlé hradby a zastřešena věž 2. brány. V restaurovaných místnostech hradní vinárna a muzeum hradu. Rekonstrukční práce pokračují i po roce 1990.

Rozsáhlý hrad (max. délka hradního areálu 187 m, max. šířka 152 m) obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Areál je od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem před 1. branou ve štítové zdi. Uvnitř jsou další tři příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází pěti branami, v hradě jsou čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.

Zachovány pozdně gotické architektonické články (zejména v hradních branách) a renesanční lunetové klenby v paláci.

Po červené značce z ČD Lipníka n. Bečvou (4,5 km)

75131 Týn nad Bečvou, tel.:0641-97846

-tr-

Get a free 5MB homepage at XOOM

Co je rychlejší než pošta? Pěší kurýr! Abyste nemuseli moc daleko, je tu e-mail: roman_ickx@hotmail.com