Make your own free website on Tripod.com

HRADY

Helfštejn

  • Zříceniny nejrozsáhlejšího moravského hradu na zalesněném návrší v Moravské bráně.
  • Status: H Okres: Přerov Založení: 1278 Jako pustý: 1763 Mapa: D9
    Stavební sloh původní: gotický současný: gotický, renesanční, barokní Zdroje: Monografie, Hrady a zámky na Moravě (viz literatura)
  • též zvaný Helfštýn

    Historie:

  • Původně nevelký hrad, pravděpodobně bergfritového typu, vybudovaný na oválném půdoryse (v jižní části brána a válcová věž, v severní části palác), založil po roce 1278 loupeživý rytíř Friduš z Linav na území, které náleželo pánům z Drahotuš. Tento hrad zaujímal prostor dnešního 4. nádvoří. Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let XIII. století (snad 1286, ale údaje nejsou příliš hodnověrné) a později jej postoupil pánům z Kravař, což je již doloženo. Za nich byl nejprve kolem původního hradu vybudován nový parkán, později jižně od původní stavby menší předhradí (dnešní 3. nádvoří) a vytesán dnešní 3. hradní příkop chránící nové předhradí. Na hradě postavena první hradní kaple, jejíž zbytky jsou dosud patrné. Roku 1312 pravděpodobně dobyt králem Janem Lucemburským a 1421 obsazen císařem Zikmundem, ale od roku 1422 do 1434 se hrad stal důležitou oporou husitství na Moravě. V roce 1434 patrně postavena polygonální "husitská" bašta. Po roce 1434 se hradu zástavou zmocnil loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Kravařům náležel hrad do roku 1447, pak následovali páni ze Sovince, Kostkové z Postupic, za nichž byl hrad roku 1468 těžce ale neúspěšně obléhán Matyášem Korvínem. Od roku 1474 patřil hrad Pernštejnům. Za prvního Pernštejna Viléma na přelomu XV. a XVI. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu. V roce 1480 (nápis na druhé hradní bráně) byl rozšířen palác ve vnitřním hradě, zesíleno původní opevnění, vybudovány nové brány a příkopy, jihozápadní opevnění včetně štítové zdi (80 m dlouhé, 12 m vysoké a 7-9 m silné) a hospodářské budovy i okrouhlé bašty na dnešním 2. nádvoří. Pernštejnům náležel hrad do roku 1554. Pak následovali páni z Ludanic, za nichž se opět hrad opevňoval baštami, zdmi a valy, a od roku 1580 Petr Vok z Rožmberka, který hrad nejprve opravoval a poté v roce 1592 prodal Bruntálským z Vrbna. Ti vybudovali v místech původního hradu rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác, jehož stavbou porušili původní dispozici hradního jádra. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby přestal být panským sídlem a sloužil jen jako vojenská základna. Byl obléhán neúspěšně Dány (1626 protestantským vůdcem Coloradem Mansfeldem) a Švédy (1643 generálem Torstensonem a opět v roce 1645), po skončení třicetileté války v roce 1656 jeho opevnění zčásti demolováno, ale již v 60. a 80. letech XVII. století, v době nebezpečí tureckého vpádu, opět obnoveno, jihozápadně od vstupu zřízeno barokní opevnění, naposledy upraveno po roce 1740 (1746) za válek s Pruskem. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn a koncem XVIII. století z hradu odvezen všechen cennější materiál, v roce 1817 střelbou zbourána větší část Trubačské (Obří) věže. V polovině XIX. století byla na hradě zřízena restaurace, v roce 1863 za Hatzfeldů-Weissweilerů hradní zřícenina prvně opravena, potom v roce 1911 za Althanů. Roku 1945 přešel hrad do majetku státu a roku 1954 zahájena rekonstrukce. Od roku 1978 rozsáhlý archeologický průzkum. Na rekonstrukci se podílelo hnutí Brontosaurus. Na hradě byla opravena 1. a 2. brána, přilehlé hradby a zastřešena věž 2. brány. V restaurovaných místnostech hradní vinárna a muzeum hradu. Rekonstrukční práce pokračují i po roce 1990.

  • Exteriér:
  • Rozsáhlý hrad (max. délka hradního areálu 187 m, max. šířka 152 m) obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Areál je od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem před 1. branou ve štítové zdi. Uvnitř jsou další tři příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází pěti branami, v hradě jsou čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.

  • Interiér:
  • Zachovány pozdně gotické architektonické články (zejména v hradních branách) a renesanční lunetové klenby v paláci.

  • Přístup:
  • Po červené značce z ČD Lipníka n. Bečvou (4,5 km)

    75131 Týn nad Bečvou, tel.:0641-97846

  • Držitelé:
  • z Linav Friduš (Helfrid z Linavy) 1278 až 1286 (1306-1312)
    Václav II. 1286
    z Kravař Vok I. 1312 až 1328
    z Kravař Jan 1329 až 1369 (od 1355 s bratrem Drslavem)
    z Kravař Lacek I. 1369 až 1416 (od 1374 s Vokem II. a bratry)
    z Kravař a ze Strážnice Petr 1416 až 1434 (roku 1416 i Eliška, ale Petr ji vyhnal)
    z Messenpeku Jan 1434 až 1437 (zástavně)
    ze Sovince Vok 1437 až 1467 (zástavně, 1447 koupí)
    z Postupic Kostka Albrecht 1467 až 1475 (s bratry, koupí)
    z Pernštejna Vilém 1475 až 1521 (koupí)
    z Pernštejna Jan 1521 až 1548
    z Pernštejna Jaroslav a Vratislav 1548 až 1554
    z Ludanic Půta 1554 až 1569 (koupí)
    z Ludanic Václav 1569 až 1571
    z Ludanic Kateřina 1571 až 1580 (1580 sňatek s Petrem Vokem)
    z Rožmberka Petr Vok 1580 až 1592
    z Vrbna Bruntálský Hynek starší 1593 až 1597 (koupí)
    z Vrbna Bruntálský Jiří 1597 až 1621
    z Ditrichštejna František (kardinál) 1622 až 1636 (konfiskací po Bilé Hoře)
    z Ditrichštejna Maxmilián II. 1636 až 1655
    Bánovský Václav (hejtman) 1637 až 1643 (pronájem)
    Rek Václav   1643 až 1649 (pronájem)
    z Ditrichštejna Ferdinand   1655 až 1698
    z Ditrichštejna Leopold   1698 až 1708
    z Ditrichštejna František Walter   1708 až 1738
    z Ditrichštejna Maxmilián Karel   1738 až 1782
    z Ditrichštejna Jan Karel   1782 až 1808
    z Ditrichštejna František Josef   1808 až 1854
    z Ditrichštejna Josef   1854 až 1858
    z Ditrichštejna čtyři sestry   1858 až 1862
    z Ditrichštejna Gabriela z Hatzfeldt-Wildenburg   1862 až 1909 (losem)
    Čs. stát 1909 až 1930
    z Althannu Antoinetta 1930 až 1934 (reprivací)
    z Althannu Michal Karel 1934 až 1945
    Čs. stát 1945 (konfiskací 1.11.)
    Klub českých turistů 1945 až 1947 (přidělením)
    Ředitel vojenských lesů   1947 až 1950 (přidělením)
    Čs. obec sokolská   1950 až 1952 (přidělením)
    Čs. státní majetek   1952
    Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci   1952 až 1960 (přidělením)
    Okresní vlastivědné muzeum Přerov   1960 dosud (přidělením)
  • Fotografie, nákresy, rekonstrukce:

    Letecký pohled od severovýchodu, vpravo renesanční hradní palác

    Celkový pohled od jihovýchodu na hrad, vstupní brána vlevo

    Pohled směrem ke druhé bráně od renesančního paláce (ze třetí hradní brány)

    Renesanční palác, vlevo jde částečně vidět tzv. Husitská bašta, uprostřed vidíme ukázku práce moderních kovářů (každoroční setkání Hefaiston)

    Velká štítová Široká zeď, má 80 metrů délku, 12 metrů výšku a až 9 metrů tloušťku, nejmohutnější hradba evropských hradů

  •  

    -tr-

     

    Get a free 5MB homepage at XOOM

    Co je rychlejší než pošta? Pěší kurýr! Abyste nemuseli moc daleko, je tu e-mail: roman_ickx@hotmail.com