Make your own free website on Tripod.com

Rytířský sál v Ermitáži

Slovo úvodem

Jakkoliv jsme zvyklí kolekce středověkých zbrojí západního typu vídat v zemích střední a západní Evropy, jejich zajímavý soubor nalezneme také v Rytířském sále petrohradské Ermitáže, která se veřejnosti prvně otevřela v polovině minulého století a v povědomí veřejnosti je zejména jako velkolepá obrazárna se světoznámými díly mistrů renesance a baroka. Rozsah sbírky zbraní pro Rusko netradičních svědčí o čilých kontaktech země se zbytkem "starého kontinentu" v minulosti a z uměleckého hlediska je kolekce srovnatelná s tím nejlepším, co lze v této oblasti ve světových muzeích vidět. I když Petrohrad je nyní přesně stejně tak daleko, jako býval Leningrad, cesta tam se v poslední době stala podstatně nákladnější záležitostí, ale krátkou exkurzi můžeme podniknout alespoň díky kolekci 15 pohlednic zakoupených zde před lety. Doprovází je stručný komentář z přebalu celé série.

-wol-

Komentář

V těžkých železných zbrojích, s meči pevně sevřenými v rukou a se spuštěným hledím přileb se na chvíli zastavili, připraveni opět pobídnout své válečné oře vstříc nebezpečí a bojům. Tento velkolepý obraz kavalkády třpytících se jezdců se očím odkrývá v Rytířském sále Ermitáže a uvádí nás do pozoruhodného světa romantiky a poezie.

Skutečně, cožpak mohutné zbroje z XV. až XVI. století nevypovídají o hlučných, pestrobarevných rytířských turnajích, které popsal Walter Scott. Souboj tehdy většinou rozhodl úspěšný úder kopím, který vyhodil protivníka ze sedla. Proto byly pláty, jež kryly ramena i hruď jezdce, tak masivní a v přilbě obrazně nazývané "žabí hlava" (poznámka 1) zůstal jen úzký průzor pro oči. Vedle takové zbroje vypadá ceremoniální meč vyrobený v XVI. století v Itálii jako honosná hračka. Jeho jílec je příliš fantastický pro bojovou zbraň a zdobení z perleti, stříbra a drahokamů příliš křehké. Takový meč byl nejspíše nošen při zvláště slavnostních událostech, jakými byly vítězné pochody či pasování na rytíře.

Šla staletí... Spolu s rozvojem válečnictví měnila svůj vzhled i výzbroj. Přesný výstřel z křesadlové pistole nebo bleskurychlý pohyb tenké a pružné čepele kordu ukončil nejednu z mnoha šarvátek v dobách statečných mušketýrů - hrdinů, o nichž psal Alexander Dumas.

Snaha o zlepšení bojových kvalit byla spojena s úsilím o výzdobu zbraní. Hrozivá postava rytíře v čele jízdy byla nápadná dokonalostí zbroje i jejími neobyčejně složitými vzory. Často se používalo zlacení, černění, řezba, řezba s dalšími způsoby zdobení. Zbrojíři v Itálii, Španělsku, Francii a v Německu se předháněli ve výrobě předmětů, které ještě dnes překvapují mistrným zpracováním a uměleckým vkusem. Je možné se pouze podivovat nad tím, s jak neobyčejným uměním mistr dokázal napodobit v tvrdém kovu měkkou látku a střih mnohdy módních oděvů, aniž by zapomněl na základní funkci zbroje. Příkladem může být rytířská zbroj z dílny Hanse [:Rabajlera:] (2) v Innsbrucku z let 1510 až 1515.

Jeho italský kolega například za půl století již řešil svůj úkol jinak. Půlzbroj, helma, štít na celé ploše pozlatil a vyryl do nich válečnické atributy. Přibližně ve stejné době vynikající mistři v Augšpurku v Německu vykovali zlacený a reliéfy zdobený štít typu rondaš a ve Španělsku vznikla z hladce leštěného železa helma typu "salad" s bronzovými ozdobami (3).

Všechny tyto předměty jsou nádherné, ale zvlášť mezi nimi vyniká dýka italské výroby z konce XVI. století. Je zcela vhodná pro boj - je masivní, kalená a má pohodlnou rukojeť. Při výrobě zbraně použitelné pro obranu i útok mistr do dýky vdechl skutečné umění. Čepel vyzdobil výjimečně jemným ornamentem, stříbrné kování zdobí antičtí hrdinové a harmonii forem a proporcí korunoval kusem achátu s nezvyklou kresbou zasazeným do rukojeti.

Většina zbraní, které představují bohatství rytířského sálu, není jen vynikajícím uměleckým dílem. Každá z nich má svůj vlastní osud, svoji historii - neobyčejnou, zajímavou a přitažlivou, která je někdy jasná a zřetelná, jindy záhadná a dosud neznámá. Zbraně k nám hovoří těžce srozumitelným jazykem značek a nápisů o svých majitelích - rytířích i vojevůdcích, králích a princích, ale hlavně o svých stvořitelích, jimiž byli slavní mistři, a po staletích jsou hmatatelným důkazem tvůrčího génia.

J. Miller

překl. -wol-

Poznámky překladatele:

1/ Míněna zřejmě kolčí přilba na obr. 5

2/ Vzhledem k tomu, že transkripce jmen z latinky do azbuky se řídí fonetickou podobou slova a zpětný převod by nemusel být přesným, ponechal jsem zde ruskou podobu přepsanou do latinky.

3/ Termínem "salad" je označen železný klobouk na obr. 14. Českým ekvivalentem by byl zřejmě kapalín či kapalec.

 

Popisky:

1) Celkový pohled na rytířský sál

2) Skupina rytířů na koních XVI. století

3) Zbroj a chladné zbraně, XV. až XVI. století

4) Zbroj XVI. století, Německo

5) Zbroj pro turnaje na koních, XV. až XVI.., Německo

6) Štít typu rondaš, XVI. století, Německo

7) Půlzbroj, XVI. století, Německo

8) Pěstnice ze zbroje krále Filippa II., XVI. století, Itálie

9) Ceremoniální meč, XVI. století, Benátky

10) Kord a dýka pro levou ruku, XVII. století, Itálie

11) Dýka, nůž a šídlo, XVII. století, Itálie

12) Pár kapesních pistolí s křesadlovými zámky, 1670-1680, Itálie

13) Koňský náhubek, XVI. století

14) Železný klobouk, XVI. století, Španělsko

15) Celkový pohled na Rytířský sál.

Foto: I. Harovljanskij

 

Get a free 5MB homepage at XOOM

 Co je rychlejší než pošta? Pěší kurýr! Abyste nemuseli moc daleko, je tu e-mail: roman_ickx@hotmail.com nebo vblazek@hotmail.com